Folklorní soubor SHILPAGYA INDIA
Ahmadábád, INDIE
Soubor pochází z města Ahmadábád, ze státu Gudžarát, který se nachází v západní části Indie. Shilpagya se řadí mezi přední skupiny zpracovávající tradiční indické taneční a hudební umění. Repertoár souboru je založen především na folklorních, ale i klasických tancích spojených s regionální hudbou z nejrůznějších částí Indie. Skupina se velmi důrazně zasazuje o udržování kultury svých předků.
Spolek organizuje nespočet kulturních akcí a hudebních pořadů v Indii i v zahraničí. Věnují se však také výuce lidového tanečního i hudebního umění a rozšiřování povědomí o indickém folkloru a obyčejích ve vzdělávacích institucích všech úrovní. Za období své existence se zúčastnili na více než 70 festivalech v 18 zemích světa.
Písně a tance jsou doprovázeny muzikanty hrajícími na tradiční indické nástroje dholak, tabla, dhol, daf, harmonium, kanjira a další.
Mládežnická taneční skupina Daugaviņa
Plavinas, LOTYŠSKO
Počátky tradice lotyšského lidového tance ve městě Plavinas sahají až do roku 1947. Tanečníci souboru Daugavina pokračují v udržování a předvádění těchto lidových zvyků, tanců a písní až dodnes. Při svých vystoupeních prezentují národní lotyšské tance s novými originálními aranžemi, v nichž kombinují folklorní, scénický a soudobý tanec.
Svůj název skupina odvodila od jména největší lotyšské řeky Daugavy, která bývá označována také jako „osudová“, a dá se charakterizovat jako svižná, ladná, vytrvalá či temperamentní – stejně jako mladá taneční skupina.
Folklorní taneční skupina Tine Rožanc
Lublaň, SLOVINSKO
Jedna z nejstarších a největších folklorních skupin ve Slovinsku Tine Rožanc byla založena již v roce 1949 v Lublani. Od svého počátku působí pod záštitou slovinských železnic, název jejichž umělecké asociace Tine Rožanc převzali do svého jména. Tím se soubor odkazuje také na jugoslávského národního hrdinu, který byl v době německo-italské okupace zastřelen za kurýrní služby v odboji.
Od osamostatnění státu Slovinska se repertoár souboru zaměřil pouze na slovinskou lidovou tradici tanců a písní z různých regionů.
Folklorní soubor Skejušan
Chomutov, ČESKÁ REPUBLIKA
Hudební umělecké uskupení Skejušan vzniklo v roce 1990, kdy se několik nadšenců z řad chomutovských Rusínů rozhodlo založit folklorní skupinu. Jejím cílem je připomínat zvyklosti a písně jejich předků, kteří odešli v polovině 19. století do Rumunska za prací a po druhé světové válce se vrátili zpět do Československa, mj. také do Chomutova. Zakladatelé soubor pojmenovali po své rodné vesnici Scaius neboli Skejuš v západním Rumunsku. Skejušan je jediným souborem v České republice, který zpívá v rusínském jazyce, a to za doprovodu harmoniky.
Folklorní soubor Mateník
Praha, ČESKÁ REPUBLIKA
Jméno lidového tance ve střídavém třičtvrtečním a dvoučtvrtečním taktu přijal do svého názevu pražský folklorní soubor Mateník, který v roce 1991 založila choreografka Petra Tužilová. Soubor navazuje na tradici klasického zpracování lidového tance po vzoru J. Vycpálka a manželů Rejškových a věnuje se širokému spektru etnografických oblastí Čech, Moravy i Slovenska.
Od svého založení navštívil soubor řadu domácích i zahraničních festivalů, zavítal do Springville v USA, pravidelně je zván na MFF v Newportu (VB), ale také se sám podílí na pořádání folklorního festivalu Jižní Město v Praze 4.
Musica Balkanika
Brno, ČESKÁ REPUBLIKA
Brněnská kapela Musica Balkanika vznikla v roce 2015. Jak již napovídá její název, zaměřuje se na interpretaci lidové hudby především z oblasti Balkánského poloostrova, zejména ze Srbska, Chorvatska, Makedonie či Bulharska. Vzhledem k zaměření jednotlivých členů kapely se do repertoáru občas dostanou také žánry více či méně vzdálené, jako je ukrajinská lidová hudba nebo gipsy jazz.
Charakter hraných písní je různorodý od pomalých a zádumčivých až po rychlé a skočné, netypické jsou písně v tzv. lichých rytmech. Zpěv je doprovázen nástroji jako cajón, darbuka, baskytara, kontrabas, akustická kytara, housle, příčná flétna, frula nebo mandolína.
Moravský folklorní soubor Ševčík
Ostrava, ČESKÁ REPUBLIKA
Historie MFS Ševčík sahá až do roku 1950, kdy byl založen jako mládežnický soubor a záhy přijal jméno Ladislava Ševčíka, na něž se odkazuje dodnes. V současnosti soubor působí při Domu kultury Akord v Ostravě-Zábřehu a svou činnost spatřuje především ve snaze přiblížit folklorní umění a krásu lidových tradic široké veřejnosti.
Ve svém repertoáru Ševčík zpracovává tance a písně z celé oblasti Moravského Valašska, zvláště pak z jeho jižní části. Soubor při vystoupeních doprovází CM Úsměv.
Slezský soubor Heleny Salichové
Ostrava, ČESKÁ REPUBLIKA
Ostravský soubor, který byl založen v roce 1977 etnografkou Hanou Podešvovou a učitelkou Annou Buroňovou pod názvem SATINA, působí při VŠB-TUO.
Pod stávajícím názvem působí od roku 1982 a hlásí se jím ke jménu akademické malířky Heleny Salichové, sběratelky lidového umění Opavského Slezska, folklorní oblasti, které se soubor při své práci věnuje.
Soubor je také pořadatelem podzimní slavnosti Třebovický koláč, jejíž 17. ročník je připraven ve dnech 17.–19. září 2021.
Soubor lidových písní a tanců Hlubina
Ostrava, ČESKÁ REPUBLIKA
Jeden z nejstarších folklorních kolektivů v České republice převzal své jméno z názvu ostravské šachty a kulturního domu, pod jehož střechou působil od svého založení prof. Zdenou Kyselou v roce 1947 až do roku 1990. V současnosti pracuje SLPT Hlubina při SVČ Korunka v Ostravě-Mariánských Horách.
Soubor ve svém repertoáru vychází z materiálu širokého Slezska a Lašska, a to včetně inspirací slezským barokem, a jako jeden z mála kolektivů v ČR se zaměřuje také na projevy havířského prostředí. Součástí SLPT Hlubina je taneční skupina PRA-Hlubina a dětský soubor Hlubinka.
Dětský folklorní soubor Hlubinka
Ostrava, ČESKÁ REPUBLIKA
Folklorní soubor Hlubinka vznikl v 60. letech minulého století při domě kultury Dolu Hlubina v Ostravě. Od r. 1992 působí pod vedením Kateřiny Macečkové při Lidové konzervatoři a Múzické škole v Ostravě-Přívoze.
V Hlubince trénují děti a mládež ve věku od 4 do 16 let a zaměřují se na zpracování lidových her, zvykoslovného, tanečního a písňového materiálu severovýchodní Moravy – folklorních regionů Slezska a Lašska. Malé tanečníky hudebně doprovází cimbálová muzika Hlubinka zformovaná z vlastních řad.
Dětský folklorní soubor Ostravička
Frýdek-Místek, ČESKÁ REPUBLIKA
DFS Ostravičku založili v roce 1982 Marie a Stanislav Novákovi ve Frýdku-Místku. Děti pracují ve čtyřech tanečních skupinách a věnují se kromě tance a zpěvu také gymnastice a správnému držení těla. Soubor se věnuje zvykům národopisných oblastí Lašska, Těšínského Slezska a moravskoslovenského pomezí. Tanečníky doprovází vlastní cimbálová muzička.
Ostravička je rovněž organizátorem každoročně v červnu pořádaného Mezinárodního folklorního festivalu Frýdek-Místek.
Dětský folklorní soubor Krasničanek
Ostrava, ČESKÁ REPUBLIKA
Krasničanek vznikl pod Základní uměleckou školou H. Salichové ve spolupráci se ZŠ v Krásném Poli v září 1999. V souboru působí děti ve věku 6–10 let a věnují se nejen správnému držení těla, pohybové taneční průpravě, zpěvu, ale hlavně tanci opavského Slezska, který pak prezentují na veřejnosti formou tanečních pásem.
Soubor doprovází hudecká muzika pod vedením Hany Broskevičové.
